|
| |
|
| |
|
|
Současné metodologické přístupy k literární historii v České republice
BOROVKOVÁ, Gabriela
V průběhu 20. a 21. století se v české literární vědě objevilo několik produktivních metodologických přístupů k literární historii. Práce sleduje proměny myšlení o literárních dějinách a realizaci těchto konceptů v praktickém psaní dějin od konce 19. století do současnosti, přičemž větší prostor je věnován konceptům formujícím dobovou řeč v dekádách bližších současnosti. Po roce 1989 je blíže sledován i diskurs o jednotlivých tématech literárních dějin. Pozornost je soustředěna na koncepce znamenající určitý zlom či novost ve způsobu mluvení o literárních dějinách, práce má tedy spíše kvalitativní než kvantitativní charakter. Všechny metodologické koncepty jsou usouvztažněny s tendencemi ve světě.
|
|
|
Novela Marie Alexandra Klimenta a její filmová adaptace Václava Vorlíčka
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá analýzou novely Marie z roku 1960 z pera českého prozaika Alexandra Klimenta v komparaci se stejnojmennou filmovou adaptací, již roku 1964 zrežíroval Václav Vorlíček. Soustředí se na popsání obou narativů především v kategorii příběhu a postav, pozornost je taktéž věnována aspektu vypravěče, událostí a prostoru. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kategorií a jejich následného porovnání v obou narativech si práce klade za cíl zjistit, zda se příběh přenosem z média literárního do média filmového mohl změnit, a pokud ano, jaký vliv mělo dané médium na interpretaci samotného příběhu.
|
|
|
Diskurs a konstrukce nové identity rozvojové lokality: případová studie dostavby Vítězného náměstí v Praze
Procházková, Alena ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Rozvojové lokality ve městech jsou často předmětem střetů a vyjednávání aktérů různorodých zájmů: investorů a developerů, místní správy a občanských iniciativ. Ti při prezentaci a obhajobě svých preferencí využívají rozmanité diskursivní praktiky a strategie. Jejich součástí je často prezentace obrazů rozvojové lokality po dokončení realizace investičního projektu. Diplomová práce se zaměří na dostavbu Vítězného náměstí, které má podle strategického plánu města plnit roli sekundárního centra a zároveň hlavního náměstí městské části Praha 6. V současnosti se diskutují projekty dostavby Vítězného náměstí, které vyvolávají vlnu rozporuplných reakcí o smyslu, účelu a estetické stránce plánovaných staveb. Cílem práce je (1) analyzovat současnou roli nedostavěného Vítězného náměstí v systému center v Praze, (2) zjistit kteří aktéři mají zájem na dostavbě náměstí a jakými způsoby svoje záměry artikulují ve veřejných diskursech a to zejména s důrazem na formování nové identity místa, (3) diskutovat kdo má jaký vliv na finální podobu rekonstrukce a to při zvážení role soukromých investorů, veřejné správy a občanů. Na základě studia historických a současných materiálů a na základě rozhovorů se práce pokusí poznat roli kapitálu, lidí a diskursu při přestavbě této významné lokality. Powered by TCPDF...
|
|
|
Analýza diskursů porodu ve vybraných českých médiích
Suchánková, Markéta ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu sporu ohledně domácích porodů a diskursů s ním spojených. Možnost volby místa a průběhu porodu je českém prostředí stále velmi omezená a domácí porody jsou předmětem kontroverze mezi odbornou lékařskou veřejností a státními institucemi na straně jedné a porodními asistentkami, občanskými hnutími a angažujícími se matkami na straně druhé. Téma rozděluje laickou i odbornou veřejnost. Je nastolováno mimo jiné prostřednictvím diskursů, které odrážejí názory a stanoviska dvou znesvářených skupin - zastánců lékařsky vedeného porodu a stoupenců porodu přirozeného. V rámci mediálního zpravodajství lze identifikovat dva hlavní proudy diskursivní formace, rozptylu konceptů, tematických výběrů, objektů a modalit dospívání ke tvrzením - diskurs lékařský a diskurs přirozený. Kontroverze obou diskursů v českých médiích eskalovala kauzou s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou, která v roce 2009 asistovala u domácího porodu, který skončil tragicky - vážným poškozením a následnou smrtí dítěte. Právě na případu Ivany Königsmarkové a jeho prezentace v médiích ilustruji, jakým způsobem stoupenci obou soupeřících koncepcí konstruují diskursivní objekt (domácí porod), jaké prostředky využívají k produkci svých tvrzení, čím se ospravedlňují a legitimizují své jednání a jaké...
|
|
|
Mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku: diskursivní analýza mediálních sdělení
Pániková, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku. Vycházíme přitom z předpokladu, že způsob, jakým se o současném papeži píše, je nastaven určitým diskurzem. V práci proto používáme metodu diskurzivní analýzy navrženou Michelem Foucaultem. Pečlivou analýzou celkem 690 článků otištěných ve vybraných periodikách v období od 2.4.2005 do 31.12.2007 docházíme k dílčím závěrům, které později identifikujeme jako rysy hledaného diskurzu. Odhalujeme tak určité skryté motivy vypovídání, které, jak se ukazuje, tvoří zásadní součást mediálního obrazu Benedikta XVI. Zároveň s tím zjišťujeme, že součástí tohoto diskurzu jsou i praktiky žurnalistů, kteří pracují velmi vágně s významy některých slov či s určitými důrazy. Jak také ukazujeme, tito žurnalisté nejsou schopni v těchto věcech udělat krok kupředu právě kvůli tomu, že způsob jejich uvažování je v diktátu diskurzu (který sami do jisté míry nastavili). Docházíme tak k závěrům, že mediální obraz Benedikta XVI. je ovlivněn např. stereotypy, které my Češi přisuzujeme příslušníkům německého národa, nebo tím, jak žurnalisté uměle propojují některé události Benediktova života. Dále ukazujeme, že současný papež je pro média velmi vhodným objektem estetizace, která se projevuje nejen v bulvárních, ale i v seriózně vyhlížejících zprávách....
|
|
|
Burden-Sharing v NATO: Diskursivní analýza
Šamonil, Ondřej ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem burden-sharingu v Severoatlantické alianci. Sdílení společného břemene bylo vždy považováno za důležité téma, které s anexí Krymu nabralo na dynamice. Objevují se dokonce úvahy o možném konci NATO, neboť prý USA dochází trpělivost s spojeneckým neplacením za obranu. Práce aplikuje metodologii od Lene Hansen, vycházející z klasického díla Davida Campbella Writing Security. Předpokladem pro analýzu je stanovení si vládního intertextuálního pole, uvnitř kterého hledáme opakující se názorové vzorce konkrétních členů NATO a jejich postoje či vyjadřování k problematice burden-sharingu. K těmto vzorcům se pak dostáváme pomocí Hansenovské metodologie a rozdělení do dvou časových rámců, v nichž sledujeme centra s opakujícími se názory na problematiku burden-sharingu. Prvním časovým rámcem je období devadesátých let a druhým události po roce 2001. Interpretace chování členů poukazuje na vznik několika mezi sebou částečně propojených a částečně vzájemně vymezených center argumentace. Tato centra zhruba souhlasí s pozicí tří největších evropských členů NATO. Ti, jak se ukazuje, své postupy přizpůsobují kontextu a situacím. Práce se snaží o co nejširší analýzu situace, proto se zabývá nejen burden-sharingově krátkodobými intenzivními událostmi, tedy intervencemi NATO, ale i...
|
|
|
Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova
Procházka, Tomáš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Jedním z hlavních výzkumných úkolů této práce bylo zjistit, jak je v českých médiích reprezentováno období, kterému se přezdívá "poslední mediální bitva o Kosovo". Analýza rekontextualizace ukázala, že se v českých médiích reprodukuje dominantní srbský nacionalismus. Skrze přisvojování různých diskursů je srbský nacionalismus legitimizován a potvrzován. Média reprodukují distinktivní náboženské diskursy z minulosti, dále si pak "propůjčují" diskurs evropský, diskurs "války proti terorismu" a diskurs "zločinu" z mezinárodní veřejné sféry a zasazují je do současného politického kontextu. Zároveň pracují s tzv. diskursem "novodobé mnichovské zrady" a diskursem "česko-srbské vzájemnosti". Skrze tyto diskursy reprezentují média Srby jako oběti " zločinců" v podobě kosovských Albánců. Nebo též Srby jako oběti spojenců kosovských Albánců (tedy Srby jako oběti zemí Západu). Tato práce ale zároveň odkrývá, jakými způsoby jsou naopak srbské nacionalistické praktiky delegitimizovány a dáváno právo na vlastní stát kosovským Albáncům. Z toho vyplývá, že v diskursu českého mainstreamového tisku jsou znaku "Kosovo" přisuzovány takové významy, které ho na jedné straně činí nepřijatelným, nelegálním, uměle vytvořeným, Evropu ohrožujícím státem, na druhé straně pak jako naději pro rozvoj této balkánské oblasti, která...
|
|
|
Discursive construction of a new identity of the regenerated urban space: the case of waterfront in Bratislava
Juhász, Matej ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Šuška, Pavel (oponent)
Nábřeží v post-socialistických městech se pod vlivem post-socialistických transformací stali územími konfliktů, které jsou plné kontradikčných tlaků založených na rozdílných aktérech a jejich pohledech. Diplomová práce se zabývá plány a projekty regenerace nábřeží v Bratislavě a to zejména z pohledu diskurzívnych praktik a reprezentací investorů, developerů, městské správy a občanů. Práce zároveň zkoumá roli zainteresovaných aktérů při formování nových identit regenerovaných míst prostřednictvím rozdílných reprezentací. Zaměřuje se na proces, kterým dochází k tvorbě nových identit v plánech a projektech obnovy nábřeží. Práce využívá interpretační analýzu segmentů textu. Zkoumá tak proces diskurzivní konstrukce místa prostřednictvím rozmanitých diskurzívnych praktik a nabízí náhled do zákulisních vztahů aktérů. Klíčová slova: diskurs, reprezentace, identita, Bratislava, nábřeží, regenerace
|
host ::
RSS.